O autorce

Malovala jsem dřív, než jsem uměla psát. Dlouho to byla jen tichá radost vedle běžného života — skicáře po kapsách, barvy o víkendech. Až jednoho dne obrazy zabraly celý stůl, pak celý pokoj, a bylo rozhodnuto.

Dnes je malba mé hlavní řemeslo i jazyk. Každý obraz začíná otázkou, na kterou neznám odpověď; hotový je ve chvíli, kdy otázku přestanu potřebovat.

Nezajímá mě zachytit, jak věci vypadají, ale jak zůstávají v těle, když zavřete oči. Krajina po dešti, tvář, kterou si pamatujete jen po hmatu, světlo, které trvalo vteřinu.

Maluji pomalu; každá vrstva musí zaschnout, něco si zapamatovat a něco zapomenout. Věřím, že obraz má být tišší než svět kolem — aby v něm bylo slyšet vás.

Začínám na zemi — plátno leží, barva se lije a hledá si cestu sama. V té fázi jsem spíš svědek než autor. Teprve potom obraz pověsím a začne dialog: špachtle, hadr, suchý štětec, vrstva po vrstvě.

Některé obrazy vzniknou za týden, jiné se mnou žijí rok. Ty nejtvrdohlavější otáčím ke zdi a nechávám je čekat, dokud si to spolu nevyříkáme.

Ateliér mám ve starém pražském činžáku s okny na sever. Světlo je tu celý den stejné a klidné — ideální pro vrstvení barev. Vždycky tu voní terpentýn a káva.

Návštěvy jsou možné po domluvě. Obrazy si můžete prohlédnout naživo, a pokud chcete, ukážu vám i ty, které ještě nejsou hotové.